Načítání…

PRAJZSKÁ REPUBLIKA

Křižovatka každého správného Prajzáka
BUĎ PATRIOTEM PRAJZSKE

 

MAPA
                     

 

38 prajzských obcí a měst připojených po první světové válce k Československu.


 

Vítáme Vás na stránce Prajzské republiky, který je celý věnován rázovitému kraji s pohnutou minulostí a bohatým dědictvím s možnostmi výletů do přírody, za kulturou a to jak autem, na kole, pěšky. Na naší stránce můžete najít různé typy na výlety do okolí, různé zajímavé projekty, které se vylíhli v hlavách místních rodáků a nebo také můžete jen sdílet své fotografie a podělit se tak o krásu, kterou jste zachytili Vašim mobilním telefonem nebo fotoaparátem při toulkách naší krásnou krajinou. Fotky můžete nasdílet zde na tomto odkaze.

 


 

O PRAJZÁKOVI A JEHO DOMOVINĚ

                                                                                              

KDE LEŽÍ PRAJZSKÁ?

Termínem Prajzská označujeme teritorium na sever od řek Opava a Odra mezi městy Opavou a Ostravou, které v minulosti poznamenalo příliš časté střídaní hranic.

KDO TO JE PRAJZÁK?

Prajzák obecný / houževnatý / ztepilý / odolný / pracovitý / autochtonní / hlučínský

Prussius (někdy též Teutonus) communus / obnixus / excelsior / laborifer / autochtonus / hulczinus

Prajzák je specifický druh lidského rodu (homo) vyskytující se dnes po celém světě. Jeho původní domovinou je však nevelké území v pohraničí České republiky označované jako Prajzská, spisovně také jako Hlučínsko. Původní populace Prajzáků činila okolo 50 tisíc jedinců, avšak nyní dosahuje možná až dvojnásobného počtu. Je tomu tak nejen díky rostoucí porodnosti u předchozích generací, ale především kvůli úspěšné expanzi Prajzáků mimo rodné teritorium. Téměř ve všech oblastech České republiky bychom nalezli příslušníky tohoto druhu, zejména pak v Praze. Rozptýlená kolonie Prajzáků vznikla po 2. světové válce také v Německu. Soudí se, že několik tisíc jedinců tam bylo zavlečeno podobně jako mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemplineata), avšak s tím rozdílem, že mandelinka připlula na palubě nákladních lodí a Prajzáci přicestovali ve starých železničních vagonech určených původně pro přepravu dobytka. Nebylo však prokázáno, že by Prajzáci parazitovali na obkladovém dřevě tvořícím výplň vagonů. Důvody jejich migrace proto bude nutno hledat jinde.

VLASTNOSTI PRAJZÁKA

Typickému jedinci je přisuzována tvrdá pracovitost, dobrosrdečnost, náchylnost k dobrému jídlu, ale také šetrnost. Zlé jazyky hovoří dokonce o lakotě a hamižnosti. Četné výzkumy tuto hypotézu nepotvrdily, naopak některá data ze současnosti dokládají opak. Například během Tříkrálové sbírky v roce 2018 se mezi Prajzáky vybralo celých 2 a půl milionu korun! Toto číslo zohledňuje celou oblast historické Prajzské, tedy i obce náležející pod Charitu Opava. Co se týče Charity Hlučín, ta vykoledovala 2,2 milionu korun. Prakticky ve všech ohledech se jedná o mimořádný výsledek, dokonce ani v hlavním městě se nevybralo tolik, co na Prajzské.

ŽIVOT PRAJZÁKA

Prajzáci jsou usedlí tvorové. Většina prodlévá během svého života na jednom místě, avšak v minulosti byly zaznamenány sezónní migrace, zejména pokud nebyl v okolí dostatek obživy. Četná pozorování ukázala, že předchozí generace se projevovaly urputnou snahou o vytvoření vlastního příbytku. Také zde vytanulo na povrch, že jedinci v těchto případech oplývají solidaritou se svými příbuznými či sousedy, jak to známe od jiných živočišných druhů. Vlastními silami, podobně jako třeba mravenci (Formica rufa) si celé generace Prajzáků stavěly vlastní příbytky, což vedlo k postupnému rozšiřování jejich kolonií. Některé kolonie tak dnes (k 31.12.2017) náleží k největším v České republice, jak co do počtu jedinců, tak do počtu příbytků. Kolonie Ludgeřovice je čtvrtou nejlidnatější v České republice (4 800 jedinců), šesté místo zaujímají Bolatice (4 400 jedinců), výrazný nadprůměr vykazují Kobeřice, Štěpánkovice a Hať. Dvě kolonie vykazující znaky vesnice přitom mají status města, za předpokladu, že by tímto statutem nevládly, obsadily by suverénně první příčky (Kravaře, Dolní Benešov). S ohledem na překotné změny, které postihly lidský druh v poslední době, je otázkou, budou-li zde předeslané trendy pokračovat.
Populaci Prajzáků tvořili dělníci, dělnice a v minulosti také bojovníci. Zvláštností je, že tento druh nemá svou královnu. To proto, že byl vždy podřízen některému ze sousedních druhů (Teutonus ordentlich) a (Bohemicus ignavus).

JAK SE PRAJZÁK ROZMNOŽUJE?

Jestliže se vědě podařilo prozkoumat všechny oblasti života Prajzáků, do sféry rozmnožování zatím nepronikla. Můžeme analogicky odhadovat, že tomu bude podobně jako u jiných druhů rodu homo, ale s jistotou to prokázat nemůžeme. Doposud se nepodařilo přimět dostatek jedinců, aby se podrobili experimentálnímu pozorování.

STAVBA TĚLA

Nejpodrobnější deskripci tělesného stavu, stejně jako péče o tělesný vzhled zanechal etnolog Jan Vyhlídal, který prováděl okolo roku 1900 mezi Prajzáky rozsáhlé výzkumy. V několika koloniích se mu podařilo infiltrovat do tamní pospolitosti, ba dokonce spřátelit se s několika jedinci. Díky Vyhlídalovi tak víme, že samčí příslušníci druhu Prajzák jsou subtilnější tělesné konstrukce. Zejména v oblasti ramen naměřil podprůměrné hodnoty. Oproti tomu samičí jedinci vykázali silně nadprůměrné výsledky, což konec konců dokládá známé přísloví: „Když jablko, tak rajské, když děvuchu, tak z Prajzské!“ Díky Vyhlídalovi také víme, že Prajzák byl úspěšný predátor, který dokázal lovit mnohá zvířata. Někteří samčí jedinci na znak svých úspěchů údajně ostentativně nosili připnutý liščí ocas na pokrývce hlavy. Pro současnost nemáme k dispozici žádná vědecky ověřená fakta, takže nezbývá než vycházet z Vyhlídalových zjištění.

ČÍM SE PRAJZÁK ŽIVÍ?

Prajzák se živí zejména koláči. Některé výzkumy tvrdí, že výhradně koláči, což zavdává otázku, je-li takové množství pro normálního jedince vůbec stravitelné. Na základě dílčích pozorování však usuzujeme, že mezi oblíbenou potravu Prajzáci řadí také presvuřt, lebervuřt a łamanky. V zapíjení se Prajzák projevuje jako univerzální tvor. Dokáže dokonale napodobit dovednosti jiných druhů, takže si osvojil výrobu piva, vína, ale i ostřejších nápojů jako je třeba slivovice. Mnozí jedinci se nebojí experimentování a vyvíjejí vlastní tekutiny na bázi alkoholu (organické sloučeniny s významným zastoupením skupiny OH). Na několika místech se podařilo objevit nápoj označovaný jako kompotovice.


 

Lidové písně z Prajzske